Szeged - Paprika fesztivál

Po lehce cestopisném příspěvku Szeged se konečně mrkneme na avizovaný paprikový festival. Foťák je stále stejně špatně nastavený jako u fotek v předchozím článku :)

Asi bych se měla lidí naučit ptát, i když není jisté, že neumí anglicky, ale tak třeba zas příště... Důvod je takový, že jsem úplně nepochopila, jak ten festival fungoval. Především pak ta část, kdy se v jedné sekci náměstíčka shromáždila spousta stánků se zázemím a kolem nich obrovské kotle na plynovém hořáku, ve kterých se dopoledne pomalu začínaly připravovat guláše, pörkölty a jiné dobroty.  Nikde žádné cedule, tak jsem si říkala, jestli se to pak bude prodávat jako mňamka nebo jak. 

Šla jsem si mezitím projít trochu město a ostatní stánky festivalu. Samozřejmě se tu dala koupit mletá paprika v nejrůznějších baleních – sladká i pálivá – u jednoho stánku jste mohli trochu té papriky i pěkně postaru vyrobit. 

Prodávali tu domácí povidla, marmelády a nejnevídanějších druhů ovoce (i zeleniny), med, keramiku, marcipán (Maďarsko je prostě marcipánový ráj!) a samozřejmě i nějaké ty pálinky, šperky, košíky, tradiční oblečení a podobné ručně dělané/domácí/tradiční zboží. 

Co každopádně stojí za zmínku je program pro děti. Pro nejmenší tu byl kolotoč z proutěných košíků. Festival dále doprovázely nejrůznější pohádkové postavy, které měly pro děti připravené úkoly. Nejlepší ovšem bylo zabíjení draka. Dva malí rytíři dostali meč a štít a museli drakovi utnout všechny hlavy (vyšťouchat z krků ;), zatímco rozezlený drak po nich mezitím plival oheň (týpek házející látkové koule). Bylo to zkrátka boží! :)

 Když jsem se vrátila z města, všude byla spousta lidí, kteří jedli z plastových mističek guláše. Tak jsem si říkala, že jsem asi něco prošvihla. Vyhlédla jsem si tedy jeden plný kotlík a nějak se kolem něj ochomýtala. Přišli nějací lidé, jeden pán začal nandavat do mističek, ale nandal jich jen pár a já byla málo akční a nějak jsem nic zase neukořistila. A přitom ty houby v tom guláši vypadaly tak lákavě!

Takhle trapně jsem tam postávala ještě nějakou dobu, když tu se dovařil další kotel a do mističek se začalo nandavat masově. Volné misky pobývaly na dřevěném sedátku a já si jednu z nich prostě ukradla! A tak jsem se zadarmo naobědvala, i když podle toho, co tak nějak všude měli, jsem asi ukořistila ten nejubožejší guláš – převážně brambory, trocha uzeniny a samozřejmě spousta papriky :). No ale ukořistila, a to je důležité.