Miskolc

Cesta do Miskolce (Miškovce) začala podivně. Pamatuji si, že jsem tam jela nějaký čtvrtek, protože jedním z mých hlavních cílů byly jeskynní lázně v Miskolc-Tapolca, tak jsem si říkala, že ve všední den tam bude příjemně nelidnato.

To ráno jsem vyrazila na vlak včas, ale pojem "včas" je v Maďarsku zkrátka poměrně relativní. Nějak jsem totiž měla zato, že v pokladnách a nádraží neberou karty a já u sebe měla asi tak 500 Hufů, s kterýma bych dojela leda tak za humna. Člověk (já) by tak nějak (naivně) očekával, že po cestě potká bankomat. U metra, nebo aspoň na nádraží - Keleti přeci jen není žádná zastávka, ale jedno z nejdůležitějších nádraží. No na Keleti byla cedule "bankomat", ale samotný přístroj už ne. Tak jsem se musela vydat do blízkého okolí nádraží, které bylo totálně rozkopané, a měla jsem na nalezení, vyzvednutí peněz a koupení lístku asi tak 10 minut. Bankomat jsem našla, byl i blízko, ale po návratu na nádraží jsem vyhodnotila, že dostat se přes frontu u pokladen za 5 minut je nemožné. A tak jsem si koupila lístek na IC vlak, který měl jet o půl hodiny později. Vrazila jsem paní u pokladny kouzelnou knížečku se slevovými kupony Hungary card a předpokládala, že mi paní vytrhne kupon na odpuštění IC poplatku. Místo toho mi vytrhla úplně jiný. Ten mi dával 50% slevu, kterou jsem měla mít se studentským průkazem i tak, takže paní nechápala a nerozuměla. Příplatek byl naštěstí v podstatě pár kaček. A já jsem zase nevěděla, jestli mi prodala jednosměrnou nebo zpáteční jízdenku.

Cesta trvala něco kolem dvou hodin a byla taková uspávací, jak už to ve vlacích bývá. V Miskolci jsem na nádraží našla informace s anglicky hovořícím týpkem, od kterého jsem vyzvěděla, že jsem zakoupila zpáteční jízdenku a že lístky na MHD prodávají o kus dál. V MHD budce jsem zakoupila (nebo s kouzelným slevovým kuponem spíš dostala) celodenní jízdenku po Miskolci. S paní to bylo sice trochu náročné, ale byla miloučká a nakonec mi dala ten správnej papírek opravňující k užívání tramvají a autobusů. 

Miškoveckou tramvaj jsem fotila, ale zaboha ty fotky nějak nemůžu najít... Takže si ji můžete tak maximálně vygooglit ;)

A protože to nejzajímavější z celého dne se už stalo (trochu smutné, já vím ;), tak pokračování už můžu trochu zkrátit. 

Bylo hrozně hnusně!! Zima a déšť a víc deště a fuj! No prostě horší den na výlet jsem si vybrat nemohla. Stavila jsem se tedy v infocentru, kde jsem dostala dvě brožury o městě a plánek, ale v podstatě jsem nikde moc nebyla, protože se to nedalo. Byla jsem na hnusném obědě, na náměstíčku I a náměstíčku II, které je nově zrealizováno a až na ty túje to není špatný ;) A jako všude, i tady musí mít svůj most milenců, kam se přicvakávají zámky.

 

 

 

Na náměstí I (ne, nejmenovalo se to tak ;) měli nejbizarnější a největší adventní věnec, co jsem kdy viděla.

Navíc z náměstí vedla ulička s elektrickými stromy.

Jela jsem i daleko předaleko do okrajové části Miskolce, kde jsem hledala údajně dobrou cukrárnu. Nebyla to špatná cukrárna, ale lepší byl ten hrad, co koukal zpoza města. Byl zrovna ale takový slejvák, že jsem si řekla: "Stejně je tu kus pěkné CHKO (nebo něco takového), tak jsem někdy musím znovu."

Kdo pojede se mnou? :)

Pak už jsem se upalovala ohřát do lázní, které jsou ukrutně daleko, ale jet tam za to sakra stojí. Když jsem tam dorazila, konečně krásně chumelilo. V parku u lázní byl potůček s teplou vodou a ta pára s chumelenicí byla boží. V lázních jsem dostala nějakou hrozně milou slevu jen tak a pak už jsem zas jela rovnou domů. Ačkoliv je Miskolc jedním z měst kostelů, viděla jsem asi tak dva a ještě k tomu z dálky. (Jo a taky je to město sekáčů a outletů, zdálo se mi :)

A lázně? Ty byly nejvíc boží!! Člověk si tak proplouvá jeskyněmi v teplé vodě a kochá se...

Takhle to tam fakt vypadalo, až na to, že já to nefotila :)

Takže - kdo že pojede se mnou do Miskolce? :)