neděle 7. listopadu 2010

Gödöllő

Abyste si mohli koupit božský Rétes, musíte zajet do Gödöllő. A já a dvě další spolužačky jsme se rozhodly tam zajet v pátek po škole. 

Původní cíl byl zdejší královský palác Grassalkovich Kastély, ale mně stejně nejvíc v paměti utkvěly ty záviny a komunikativní týpek ;).
Pokud chcete dojet do Gödöllő z Budapešti, můžete vzít buď běžný vlak z Keleti pálayaudvar nebo příměstský vlak HÉV z Örs vézer tér (konečná červeného metra). Tomu to trvá trochu déle, ale zase vás doveze do centra městečka. No nicméně, i když jsme jely HÉVem, tak stejně jsme k tomu vlakovému nádraží došly :)

Vystoupily jsme ale v centru a šli se podívat trochu hloub do města - skončily jsme víceméně ale jen na jednom náměstíčku s tržnicí a štrůdlodomem, trochu se zamotaly a byly zas u vlaku, protože centrum je teď nějaké rozkopané, polouzavřené a zmatené. 


U vlaku se můžete mrknout na mapu města, tak jsem to udělaly a rozhodly se, že se nejdřív půjdeme podívat na univerzitu sv. Štěpána - nejvýznamnější zemědělský institut v Maďarsku - a pak až doťapkáme k zámku. Do areálu univerzity se dá dojít pouze a jen přes vlakové nádraží, po pofidérním mostku.


A protože bylo krásně, tak jsme všechny tři fotily jak divé, jen tak pro zábavu. Já byla nejrychlejší a proto jsem na holky na druhé straně kolejí čekala, když v tom u mě zastavil nějaký mladík, začal na mě maďarsky, tak jsem na něj začala anglicky, on přehodil výhybku a ptá se, co to tam fotíme, jestli jako pro nějaký časopis nebo výzkum nebo co. Tak jsem mu povídala, že to jsou jen takové turisticko-zábavné fotky, že jsme přijely do Gödöllő na výlet. Zapovídaly jsme se, já mu řekla, co tam děláme, připojila se Jaana, on řekl nám, co dělá a najednou se chtěl seznámit (jmenoval se Tamás, jak neobvyklé v Maďarsku :) a asi uznává takové to symbolické políbení na obě tváře místo podání ruky, čímž mě dokonale vyděsil a když nám při loučení říkal, že má takovou zkušenost, že holky si nerady podávají ruce, tak jsem měla chuť mu říct, že asi nejsem holka :o) No udržela jsem se a pak jsme s Jaanou a Sophie asi deset minut řešily různé způsoby zdravení, protože nám tohle přišlo divné všem :) Ale jinak to byl sympatický týpek (studující v Budapešti, bydlící v Gödöllő), který nás dovedl k hlavní budově Sent István Egyetem a pak nás poslal na nějaký kopec, z kterého mělo být vidět Gödöllő. Buď jsme nenašly kopec, nebo kecal :o) Ale docela jsme se při tom hledání kopce vyblbly :)


Když jsme dorazily k zámku, nebyla jsem vůbec ohromena :o) Nějak jsem čekala, že bych měla mít, mám trošku pocit, že jsem si někde přečetla, že je to něco jako největší barokní zámek v Maďarsku. No buď tady těch barokních zámků moc nemají (což je samozřejmě dost dobře možné), nebo mají divná měřítka :)


(Ta univerzita vypadá snad i lépe, co myslíte? :)
Nicméně pravda je tak, že je to určitě jeden z nejvýznamnějších zámků v Maďarsku, protože původně si ho sice nechal postavit jakýsi hrabě Grassalkovich, ale později byl oblíbeným sídlem France Josefa a vůbec nejoblíbenějším sídlem jeho ženy Alžběty - Sisi. Někdo říkal, že tu měla maďarského milence, to jsme se ale uvnitř v zámku nedočetly, tam psali, že nechtěla bydlet s tchýní v Schönbrunnu :)
K zámku patří zahrada, kde byla letos dokončena rekonstrukce, nicméně spíš v krajinářském duchu, s barokní zahradou to nemá společného snad nic. Ale park je to docela pěkný a volně přístupný.


Další fotky: http://picasaweb.google.com/xvoracko/101105_Godollo#

Žádné komentáře: