Skanzen Szentendre

Tak jsem se vykašlala na Györ a jela na výlet sama a jinam!

Do Györu se jelo v sobotu 13.11.2010 na exkurzi s šílenou paní učitelkou, ale já usoudila, že její výklad mi nebude až takovým přínosem a radši se tam podívám cestou zpět do vlasti a ušetřím pár peněz.

Peníze jsem vložila jinam a kolem deváté jsem už obcházela Batthyány tér a hledala stanoviště autobusu 86, kde měl stavět skanzen express - tedy autobus, který mě za pár peněz dovezl až do skanzenu kousek za Szentendre, který byl cílem mé cesty.

Skanzen v Szentendre je největší maďarský skanzen, kde je možné shlédnout lidovou architekturu ze všech částí Maďarska. Autentické jsou tam nejen venkovské domy, ale zcela jistě i venkovské bahno, protože to tam bylo všude, zvlášť pak u ukázky statku, kde měli nejen holuby, slepice, kozy či koně, ale i speciální maďarské dlouhorohé krávy a chlupatá prasata.

No nějak jsem ale zapomněla říct, že jsem si vybrala k návštěvě skanzenu tenhle víkend především proto, že zde probíhaly slavnosti sv. Martina, což znamenalo nějaký program navíc. Časem jsem usoudila, že ten program navíc je několik stánků z novým vínem a pak v nějakých chaloupkách sem tam program pro děti. Celkově mi ale přijde zbytečné tam jezdit na nějaké slavnosti, protože vstupné je dražší (i když ne o moc) a toho extra programu tam tolik není. Samozřejmě bylo fajn vidět, jak se čistí peří a jak se dělají svíčky, ale skanzen je úžasné místo i tak (alespoň když svítí sluníčko :)

Smutná událost toho dne byla, že asi tak v pětině skanzenu mi došla baterka ve foťáku (asi se ji naučím kontrolovat večer před plánovaným výletem...). A já si najednou uvědomila, že mě to tam moc nebaví. Skanzen je dle mého úžasný - je tam asi deset různých vesnic a každá z jiné části Maďarska, i z jiné doby. A člověk si tam opravdu připadá jak v pohádce (v takové té selské :). Jenže já nejsem moc výstavní typ (jako ten, co obchází výstavy a podobné věci :). Takže v okamžiku, kdy mi umřel foťák, jsem si najednou připadala  poněkud nešťastně - že už si nemůžu hrát (s foťákem), ale jenom tak chodit a vzdělávat se. Nebo si užívat atmosféry...  A zbývaly mi ještě 4/5 obrovského skanzenu :o) (a to jsem jednu vesnici nějak omylem vynechala...)

Velmi mě zaujala chatička s toaletami, ale zařízení naštěstí nebylo autentické :) (I když nutno podotknout, že originální kadibudka v jedné vesnici byla taky!)

Informační systém skanzenu je skvělý - před každou vesnicí je velká cedule, kde je zmíněno z jaké oblasti a doby vesnice pochází, a u každého domu je menší cedule s popisem domu - komu patřil, co se tam dělalo, jak je dělený... Vše v maďarštině, němčině a angličtině a doplněno mapkami a půdorysy.

I tady jsem si dala rétes - tentokrát makový. Ve skanzenu je totiž pekárna, kde se údajně peče podle nějakých starých receptur, originálním způsobem nebo něco v tom smyslu. Ale nevím, pekárna mě nenadchla - že mají malý výběr, to by mi nevadilo, ale všechno pečivo tu měli ze světlé mouky a to mi přišlo trochu pofidérní. A rétes nebyl nic moc - moc tlusté těsto, moc těsta.

Těch dojmů odtud mám víc, ale myšlenky mi přeskakují tak, že nevím, co zmínit, aby to znělo logicky (jo, mají tu i zbytky římské villy!). A všechno bych vám to vyfotila, ale prostě slabá baterka byla jasné znamení - musíte se tam někdy podívat sami!

Další fotky: http://picasaweb.google.com/xvoracko/101113SkanzenSzentendre#
Stránky skanzenu (převážně v maďarštině): http://www.skanzen.hu/

Mimochodem - štítek Budapešť tento článek má proto, že se sem dá dojet z Budapešti za chvílu - asi za 40 minut (podobně jako do Gödöllő).