Maďarský venkov

Začalo se mi kupit školní práce a protože jsem tady pěkně zlenivěla (alespoň co se duševní výkonu týče), tak nemám pořádně ani čas psát něco sem (nebo náladu nebo morálku, nazývejte to jak chcete :). Prostě to tu zanedbávám a jdu s tím něco udělat, takže vám povím o naší sobotní školní exkurzi.

Mám takový předmět, který se jmenuje Rural Development and Rural Landscape Design. Doteď jsme měli jen pár přednášek (na kterých jsem se toho moc nedozvěděla), ale v sobotu jsme jeli na exkurzi na maďarský venkov. Navštívili jsme tři sídla, osady... (prostě settlements :), z nichž každá měla naprosto jiný charakter (a trochu i funkci). Z nich si máme jednu (nebo dvě) vybrat a zanalyzovat, popsat, pokreslit, pohanit, pochválit, no prostě z toho máme udělat něco, co za tři týdny odevzdáme :) Tak já to se všemi třemi zkusím stručně už tady a teď.

První osadou byl Villapark. Jedná se o osadu, kde je spousta spousta spousta (ano, tolik - 125 :) domů, které vypadají velice podobně, kdesi uprostřed je velká budova, která je zároveň asi i hotelem, a je v ní i restaurace, sauna, bazén, posilovna,... kousek dál je i takový menší aquapark, nějaká ta hřiště, místo pro ohniště. Jo a co to vlastně má být? Je to spíš taková prázdninová nebo rekreační osada, kde si můžete domek pronajmout na víkend, na týden, ale i na pár let (což by se mi tedy nechtělo ;). Kolem domků jsou nějaké živé ploty, keře, stromky.. Není to tak špatné (i když tedy jak v jaké části), ale důslednější údržba by tomu rozhodně neuškodila.
V sobotu tam ukrutně foukal vítr a to mě fakt nebavilo. Není divu, kolem dokola toho moc nebylo (většinou takové podivné pláně), v samotném Villaparku těch stromů taky není moc.

U další osady si bohužel nepamatuji, jak se jmenovala (ale budu to muset zjistit :), ale je to vcelku dost nový, stále vznikající záležitost. Zajímavost této osady tkví v tom, že je poskládaná z domů inspirovaných lidovou architekturou - vzory byly, jak jsem pochopila, sebrané z celého Maďarska. Zatím tam žije jen pár rodin, občanská vybavenost naprosto chybí a ač by to mohl být zajímavý projekt založený na myšlence "moderního skanzenu maďarské lidové architektury", tak má neuvěřitelně mnoho nedostatků. Bohužel.
Samozřejmě jde v podstatě o "normální" domy, které si kupují normální lidé, přesto si myslím, že by se daly vymyslet nějaké regulativy, aby majitelé nemohli dělat na svém pozemku, co se jim zachce - na mysli mám především zahrady. Já jako chápu, že když si člověk koupí dům se zahradou, tak mu přijde přirozené, že si na ní bude moct vysadit, co chce, ale přeci jen, když už vznikl takovýhle koncept inspirovaný lidovou architekturou, mělo by se to aspoň troch  promítnou i v zahradě. Protože ty dvě tújové zahrady, co jsme tam viděli, to se mi chtělo brečet. Fakt.

(ten živý plot je tak příšerný, že jsem nejdřív myslela, že jsem tújofotky omylem smazala, pak jsem je našla, ale většina z nich je naprosto přesvětlená - ani mému foťáku se to nelíbilo!)

No ale jdeme na nejlepší část dne a tím je pár století stará vesnička, která je opravdu malebná, pěkně zasazená v terénu a vůbec - PĚKNÁ! Její osu tvoří dlouhá ulice, která na konci vsi končí. Stálých obyvatel je tu málo, pro většinu jejich nemovitosti slouží spíš na dovolené a víkendy. Ani moc nevím, co bych tu všechno popisovala, tak vám povím nejdůležitější událost dne a pak pár fotek. A nebo naopak :)

No a ta událost dne? Potkala jsem bezvadnou, huňatou, želvovinovou a hlavně přítulnou a nerozbitou (=vrnící) kočku, kterou jsem si mohla poňuchňat!! (kočkoabsťák je hrozná věc, to vám povím.... :( ... )

Další fotky: http://picasaweb.google.cz/xvoracko/101030_HungarianCountryside#

Workshp Szentendre

Tak se stalo, že jsem téměř před dvěma týdny přišla v pondělí a v úterý do školy na vyučování a ono nebylo. Až v úterý po poledni jsme měli faculty orientation day a nějaká spolužačka mi pověděla, že vyučování začíná až 27. září, že ty první dva týdny jsou nějaké workshopy. Což o to, jak jsem přijela a zašla do international office, tak mi tam Piroska říkala, že se mohu připojit, mám-li zájem, ale v podstatě mi k tomu nedala žádné informace. Jen jednu – učitelka hovoří nejspíš pouze německy. Tak jsem konání workshopu úspěšně vytěsnila z hlavy. Nj, jenže čekal mě tedy další volný týden a tak jsme si s Jaanou (estonská kolegyně) řekly, že to teda zkusíme. 

A to jsme neměly, protože jsme promrhaly krásný slunečný týden.

V pondělí jsme se všichni vydali do Szentendre, pěkného historického městečka vzdáleného asi 40 minut cesty příměstským vlakem. 

Tam se nás (nakonec nás bylo 5 erasmáků) ujala doktorandka, která nás provedla po částech města, které měly být zpracovány – horní a dolní část koryta městského potoka, dvě malá náměstíčka, z nichž jedno je spíš ulice než náměstí, a dvě části nábřeží Dunaje. Jednu z nich jsme si měli vybrat.  Jaana a já jsme si vybraly horní část koryta městského potoka Bükkos patak a přemýšlely, co se tam jako dá navrhnout, když to koryto je 2 – 3 x ročně zaplaveno vodou.

Teoreticky jsme měli celý týden na zpracování našeho návrhu a v pátek měla být prezentace. Také byly možnosti konzultovat, ale Jaana a já jsme to jaksi ani jednou nevyužily ;) V úterý jsme šly do školy nahlásit, co jsme si vybraly, protože v pondělí jsme se ještě nějak nebyly schopné dohodnout a rozhodnout (resp. jsme si lokaci vybraly už v pondělí, ale až po té, co byl dán rozchod). Také jsme doufaly, že dostaneme nějaké mapové podklady a materiály. Nedostaly, akorát jsme daly naše adresy nějakému týpkovi, který nám je měl poslat. To, co přišlo, se ovšem mapovými podklady opravdu moc nezývat nedalo ;) Bylo to něco jako mapa města pro turisty :o) Nu což, trochu jsme použily, Gogole a stejně tam nebylo extra moc co řešit, takže jsme se s tím nějak spokojily.

V pátek jsme naběhly do budovy G a marně hledali spolu s dalšími třemi erasmáky místo prezentace. Jedna z holek se zeptala nějakého náhodně procházecího pána na něco (my totiž akorát věděli, že to má být v G v prvním patře, takže ani moc nevím, na co se ho vlastně ptala ;) a on se svou perfektní angličtinou (kdo by ji tu čekal?) se nám snažil pomoci. Zaplul do svého kabinetu a začal obvolávat a obvolávat. A než dovolal, tak se u nás na chodbě najednou zjevil maďarský student ze stejného workshopu (kterého jsme tam mimochodem potkali asi tak o půl hodiny dřív a ptali se ho, kde to má být a on řekl, že moc neví a zmizel), a pověděl nám, že prezentace je v budově A, a dovedl nás tam.

Přišli jsme asi tak do poloviny prezentace, samozřejmě vedené v milé maďarštině, tak jsme tam chvíli seděli v zadní řadě a nezřízeně rušili, až se nás paní učitelka zeptala, jestli také máme něco, co bychom jim ukázali. Tak jsme jim to ukázali, pověděli, oni nám na to v podstatě nic neřekli a po prezentaci dalšího páru maďarských studentek jsme se opět zdejchli.

Nikdo neví, jestli za to budeme mít nějaký kredit, ale je mi to tak nějak jedno ;) A vzhledem k tomu, že zítra začíná „opravdová“ výuka, tak jsem velmi zvědavá, jak bude vypadat. Jestli jako ten workshop, tak si tu asi užiju hodně legrace :)

Nutné je totiž dodat, že jednou z podstatných částí našeho návrhu byly plastové koupací kachničky. Nad úrovní potoka v normálním stavu je klikatá lávka a kolem jsou schované ve speciálních "úložných prostorech" kachničky, které vyplavou, když přijde povodeň ;) Neptejte se na technické detaily, je to opravdu jen taková rychlá idea ukazující úroveň workshopu :) No minimálně se všichni na prezentaci velice pobavili ;)

A nakonec i odkaz na trochu více fotek: Szentendre moments

Hortus Hungaricus I.

V neděli jsem se srazila s Norou (má další maďarská kamarádka), Noémi (tandem partner) a jejími dvěma kamarády a všichni jsme nasedli do rozklepaného autobusu. Asi po půl hodině jsme dorazili kamsi za Budapešť do nějakého zahradnického centra nebo skladů nebo nevím, co to bylo, kde se konala výstava Hortus Hungaricus.

My tam jeli hlavně proto, abychom se podívali na soutěžní přehlídku zahradních expozic, které vytvořily především různé firmy, ale dvě byly vytvořené i studenty. Většina jich nestála za moc, ale pár jich bylo pěkných, a ta, co vyhrála, mě doopravdy zaujala ještě před tím, než jsem zjistila, že je to ta vítězná :)
Takže pár fotek (když na ně kliknete, otevřou se větší v albu):

Na začátku nás uvítala docela zdařilá expozice (resp. jedna z těch nejzdařilejších z celé výstavy) - celkově nic světoborného (asi by to trochu chtělo zapracovat na detailech, ale nějakou myšlenku to má, voda - a zvlášť ta padající z výšky - vždycky zaujme.

Následují další, které jsem moc nepochopila (třeba bylo vysvětlení v popiskách k expozicím, ale ty samozřejmě byly pouze v maďarštině, takže nic pro mě - a ano, mohla jsem se pravděpodobně zeptat Noémi nebo Nory, ale bez popisků si člověk asi udělá lepší názor na danou věc, a když ji nechápete a ani se vám nelíbí, tak je asi něco špatně :o)

 

Asi pokus o španělskou/mexickou atmosféru:

Noémi povídala, že tady mají být prvky z antiky :o))

Cosi!

Tak jo, jdeme na ty, co aspoň trochu vypadají :)

Venkovská zahrádka:

Studentská práce - pokus o design, ale vidím v tom tak maximálně zbytečně náročnou údržbu a minimální funkčnost.

Nic zas tak extrovního, ale stejně tady pařila k těm lepším :)

Tohle zákoutí má minimalistický potenciál, ovšem výsledek dopadl nějak zmateně a divně.

Nikde nesmí chybět japonský styl - použití Jinu a Jangu hned dvakrát!

Něco, co nevypadá nijak světoborně a ani to nemá geniální myšlenku, ale přesto jsem takovéhle šachy ještě neviděla.

V téhle hadí zahradě bych se asi bála, hadíci jsou ztvárnění zajímavě :)

Tak a nakonec i něco pěkného :)

A vítězný návrh! Dvoupatrové posezení - nebo vlastně třípatrové. V "suterénu" se nachází posezení, v "přízemí" vodní prvek, který je od posezení odcloněn vodní záclonkou (ta tedy byla moc blízko posezení, takže celá lavička byla mokrá :), a v "první patře" vyhlídka s posezením a střešní zahradou :)

MOM Park

MOM Park je komplex kancelářských budov a obchodního centra nacházející se v Budapešti, přesněji v Budě, na rohu Alkotás utca a Csörz utca. Autorem tohoto komplexu, který byl postaven na místě dřívějších Maďarských optických závodů (nejspíš :), je Antal Puhl (Antal Puhl’s Architectural Agency Ltd.). Údajně se jedná o první zástavbu v Budapešti, která navazuje na mezinárodní trend, dle nejž se ve městech boří tzv. hnědé zóny (brown zone, brownfields) a na jejich místě se zakládají nejen komplexy budov, ale i parky a parkové plochy.

V tomto komplexu se tedy nachází jak obchodní centrum a kancelářské budovy, tak i luxusní byty a polovinu plochy zabírají parky, aleje a relaxační zóny a v kancelářských blocích byly založeny i terasy pro zaměstnance. Autorem krajinářských úprav je Anikó Andor (LAND-A Landscape and Environment Design Studio).

A já jsem tam dneska byla :) Ještě se sem chci určitě vydat i večer, ale to čekám, až mi přijede stativ :)

Zdroj informací: http://www.mompark.com/

Další fotografie: http://picasaweb.google.cz/xvoracko/100915_MoMPark