Výlet za hranice (všedních dnů :)

Před pár dny někdo na naší erasmové google skupině psal, že tenhle víkend je poslední možnost jet lodí do Esztergomu (či do Ostřihomi, chcete-li). Navíc studentská 25% sleva, no neberte to. Původně jsem uvažovala, že bych jela do Esztergomu vlakem a lodí až zpátky, protože noční cesta by mohla být zajímavá. Ale napsal mi (shodou okolností) jeden Čech, kterému se tato varianta moc nezamlouvala, ale mnou navrhovaná sobota mu vyhovovala, tudíž jsme se vrátili k plánu „ráno lodí, odpoledne vlakem“.

V 8.45 jsme měli sraz na tramvajové zastávce Vigadó tér, pod níž byl domeček na kupování lístků a samozřejmě spousta kotvících lodí. Nějakým záhadným způsobem se mi stalo, že jsem z tramvaje vystoupila už v 8.30, sedla si na zídku, trochu si hrála s foťákem a čekala.

V 8.48 píšu Adamovi (můj český spolucestovatel), kde asi tak je, a on mi obratem volá zpátky, že neví, kde jsem já, ale on je u cedule na tramvajové zastávce Vigadó tér. Opravdu nevím, jak se mi to stalo, ale nějak jsem prostě vystoupila o zastávku dříve. Takže jsem vzala první tramvaj, vystoupila (tentokrát skutečně) na Vigadó tér a běžela do lístenkového domku, kde už ve frontě čekal Adam. Poznali jsme se rychle, koupili lístky a na poslední chvíli se stačili nalodit. Loď odplouvala chvilku po deváté hodině.

Přestože počasí nám zrovna nepřálo (ach, jak krásné by bylo jet v pátek za slunečného počasí!), loď byla vcelku plná. My se usídlili na horní palubě, která měla tu výhodu, že nám ve výhledu nebránila umatlaná okna a, jak jsme zjistili při vystupování, tam byl alespoň nějaký vzduch. Na druhou stranu tam toho vzduchu někdy bylo až moc, vítr byl studený a lezavý.

A čekalo nás něco přes 4 hodiny jízdy s několika zastávkami, na kterých se vždy vyhrnula z lodě a nahrnula do ní spousta lidí. Akorát do samotného Esztergomu už byla loď (nebo aspoň horní paluba) poněkud prázdná. Když jsme minuli poslední most těsně za Budapeští, čekaly nás už víceméně jen nekonečné a nudné břehy zarostlé pořád tím samým.

Až po hodně dlouhé době (čas bylo lepší nekontrolovat :) na nás vykoukly i nějaké kopečky. Jedna ze zastávek byla ve Vácu (evidentně tu mají rádi kostely :), další ve Visegrádu (takhle z řeky to vypadalo, že tam toho moc není :) a Nagymaros (protější břeh). Když už jsme se vážně nemohli dočkat, až tahle cesta skončí, uviděli jsme konečně kupole ostřihomské baziliky.

Bohužel to trvalo další tak cca půlhodinu, než jsme uviděli i maďarsko-slovenský most mezi Ostřihomí a Štůrovem.

Šťastní jsme vylezli z lodi (ta cesta byla opravdu docela nudná – resp. zbytečně dlouhá, pokecali jsme si jinak dobře :), a rozhodli se, že se vydáme na Slovensko. Původně jsme uvažovali, že si tam i skočíme na oběd, ale Štůrovo se nám z lodi i ze břehu zdálo tak ošklivé, že jsme došli jen do poloviny mostu a zase se radostně obrátili zpátky do Maďarska.

Nicméně najít v Esztergom nějakou hospodu opravdu není jednoduché. Mají jich tu pomálu. Kaváren je tu trochu víc. Ve skutečnosti mě město moc neuchvátilo, abych pravdu řekla.

Když jsme tak stoupali směrem k bazilice a já si fotila jakéhosi siláckého bojovníka, říkala jsem si, že podobnou soch jsem už někde viděla.  A jak jsem vstoupila bránou do hradu a viděla sbírku starých zvonů, docvaklo mi, kde jsem toho bojovníka viděla – přesně na tom samém místě před rokem, když jsme tu byli na výletě v rámci letní školy :) No stává se. Takže jsem jela 4 hodiny lodí po nudném Dunaji, abych viděla to, co jsem viděla už před rokem :)

Přesto jsme loni nebyli na věži baziliky. A ta je vysoká! Zaplatili jsme 500 Huf a vystoupali hrozně hrozně hrozně moc schodů. Schody byly tak točité, až se nám z toho točila i hlava, uzoučké a co bylo nejvtipnější – byly obousměrné. A lidi se tam potkávali. No ještě, že jsme se tam dostali teď na podzim, kdy už hlavní nával turistů polevil.

Kdybych jela sama, možná bych ještě nějakou dobu bloumala městem a snažila se najít něco zajímavého (ještě by mohlo být pěkné vylézt na kopec s kapličkou, ale to by byla spousta dalších schodů :), ale takhle jsme se vydali směrem k nádraží, které bylo vzdálené asi 2 km od baziliky, nicméně časově nám to vyšlo krásně, my nasedli do pěkného moderního vlaku a hodinu a půl se kodrcali zpět do Budapešti.